OUR CAMINO DE SANTIAGO PATH PART II.

6/08/2017

El Camino, Pontevedra, Španělsko


Opět jsme vyrazili brzy ráno a velmi mě překvapilo, že jsme ten den potkali opět stejné lidi, tudíž si to každý dal stejně drasticky jako my. Vyrazili jsme z města Redondela. Druhý den byl ten nejnáročnější, ale ten nejkrásnější na cestu, ušli jsme přes 40km. Tentokrát jsme měli možnost poznat ty pravé části Galície.
Kdo mě čtete déle, víte, jaký byl můj vztah ke Španělsku po Erasmu, nic moc, i když Andalusii miluji. Zachránil to Madrid, který jsem si doopravdy zamilovala a totálně to zazdila Barcelona, kterou prostě nechápu a při mé "smůle" naše další kroky po Lisabonu povedou asi právě z Barcelony díky novým, levným letenkám.
Co vám ale chci říct je, že Galícia je nádherná. Moc, moc se mi líbila a zachránila celý můj názor na Španělsko, určitě všem doporučuji. A to jsem z ní vlastně neviděla nic.

REDONDELA - CALDAS DE REIS
Prvních dvacet kilometrů bylo vždy krásných, slunce nežhnulo tak ostře, nic mě nebolelo a druhý den toho bylo hodně co k vidění, tudíž cesta i utíkala. Hned ze začátku jsme procházeli malými vesničkami.
Na cestě potkáte i několik velmi starých mostů jako třeba Ponte Sampaio, kde proběhla i jedna známá španělská bitva. U Ponte Sampaio leží i malebná vesnička postavená na kopci.
Následně jsme došli právě do známé Pontevedra, což mi bylo doporučeno několika lidmi, jako moc krásné město. Bohužel byla neděle a jak známe neděli ve Španělsku, NADA.
Pokračovali jsme tedy dál, cesta vedla opět kousek přes silnici, ale potom přišla lesní cesta, která byla jako z pohádky, překrytá stromy, takže krásný stín, ale první znak zoufalosti nastal, když opět nikde nebyla žádná fontána a lesní cesta přestala být tolik krásná, když měla asi 15 nekončících kilometrů. Stále ale lepší než asfalt.
Ten samozřejmě hned přišel potom a asi 15km před koncem jsme objevili krásnou studnu s posezením, kde jsem se jednoduše celá cachtala. Cesta následně vedla jen z kopce, což byl neuvěřitelný zápřah na mé kolena a musím říct, že takhle mě nikdy nebolela.
Posledních 7-5km, naprostá tragédie, vyčerpání a nic jiného než ostré slunce. Cesta totiž vedla přes vinice. Sice prašná cesta lepší než asfalt, ale byla celá obehnaná vysokou trávou, kameny a neuvěřitelným pařákem. Co z toho vyplývá? HADI a panika. Takhle rychle jsem nikdy nešla. Byl to taky moment, kdy jsem to vzdala a přezula se do žabek, asi na poslední tři kilometry po silnici. Možná si myslíte, že jsem blbá jak tágo a můžu si za to sama, na poslední tři kiláky to bylo vážně super a tolik jsem neumírala horkem.
No a v Caldas de Reis začala ta pravá sranda. Znáte paradox, ne?
A víte, jak jsem vám v předešlém postu psala, že máte jít vždycky až do posledního Albergue? Tak jsme šli až na konec města, které je mimochodem moc, moc krásné, tam jsme našli Albergue za 6e, sice asi 40 lidí v jedné místnosti, ale řeknu vám, v tu chvíli mi to bylo úplně putna. PLNO. Ano, oni měli úplně plno.
Žádná panika ani hysterie se nekonala, jednoduše jsem si sedla a bylo mi všechno jedno, s tím, že budu spát na zemi a čau. Mam ale skvělého muže, který se i po té cestě sebral a šel oběhnout celé město. Celé, tam a zpátky asi po 45km a 10hodin chůze.
Našel poslední volné Albergue.. na začátku města! Takže mě sebral jak ten největší odpad a odvedl mě zpátky na začátek, kde jsme se ubytovali za 10e v samostatném pokoji se sdílenou koupelnou.
Albergue Timonel bylo opět vybavené vším možným, vše bylo čisté a lidé velmi ochotní.
Co se týče města Caldas de Reis, tak jsem stále byla překvapená, jak málo turistické bylo a ceny byly velmi lidové. Je to velmi historické městečko plné mostů a kostelů. Jedno odpoledne vám zde stačí.
Za poznámku stojí, že tohle byla první noc, kdy jsme se museli nadopovat prášky. Marco mě v noci vzbudil s horečkou a že ho hrozně bolí noha. Předpokládám, že to byla klasická svalová horečka, kdy mu ibuprofen okamžitě pomohl. Já sama nemohla spát kvůli bolesti kolen. Zabral ale okamžitě ibuprofen, takž doporučuji si nějaké drogy vzít.
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko
El Camino, Pontevedra, Španělsko

You Might Also Like

5 COOL COMMENTS

  1. Teda na mě z toho příspěvku jde vyčerpání z cesty z horka :) Jinak třeba můj vztah ke Španělsku je takový "skoro neexistující", asi proto, že jsem tam pořádně nikdy nebyla (jen jako puberťačka na dovče a ještě tam měla něco se slepákem :D ) a všechen můj vztah k němu je spojen jen s kamarádkou, která má k němu hodně blízko a část jejího života se tam odehrává. Mně se třeba teda nelíbí ani španělština :D Ale! Pokud se chci někam podívat, tak právě - do Madridu! Jinak si myslím, že Španělsko je určitě krásná země, ale mnou neobjevená. A Baleáry považuju za samostatnou jednotku :)

    ReplyDelete
  2. Vypadá to velmi únavně ale také jako skvělý trip. Ve Španělsku jako takovém jsem nikdy nebyla, ale strašně mě to láká ho navštívit. Moje jediná zkušenost se 'španělským' prostředím byly Kanáry, kde jsem byla jako au-pair na Gran Canaria a strašně mě tam učarovala španělština. I když je to tam nejspíš jiné než to pravé Španělsko, ale doufám, že se tam ještě někdy vrátím. :)

    ReplyDelete
  3. Musí to být skvělý zážitek, i přes všechny ty strasti, bolesti a tak podobně. Jednou bych si chtěla projít nějakou tu trasu, ale času je málo a člověk na to přeci jenom nějaký ten čas prostě potřebuje. :) Fotky jsou super a z článku jde vidět, že jste sice občas dost trpěli, ale že to byl fakt zážitek na celý život ♥

    EnthusiasTer

    ReplyDelete
  4. Krásné fotky a jako píšeš naprosto úchvatně!!!

    ReplyDelete

Thank you for your lovely comments! :)

PAGEVIEWS

Blog Archive