Poslední fotky z pouště a z naše posledního velkého výletu. Nyní se všechno schyluje ke konci, což je neskutečně smutné a depresivní. Proto se snažíme myšlenky na konec Erasmu odklánět někam hodně daleko. Chystám sérii článků o cestování, Erasmu a Španělsku jako takovém. Ale to až příště.

Další část výletu do Sahary se odehrála na dromedárech, což je velice zvláštní, vtipná a ke konci nepříjemná zkušenost. Rozhodně doporučuji, ale hodina bohatě stačí...

Přespávali jsme ve stanech, kde jsme se každou chvíli báli, že na nás něco vyskočí a vítr nám urve střechu nad hlavou. Každopádně noční nebe na poušti je poseté miliónem hvězd. Nikdy jsem jich tolik pohromadě neviděla.

Líný dromedár. :)

¨

Dokonalý západ slunce.

Zážitek to byl doopravdy neskutečný, ale přiznám se, že Maroko jednou a dost. Je to asi první místo, o kterém jsem to kdy řekla. Neberte to ale špatně, konečně něco jiného než naše Evropa, ale moje gusto to není. Hezký den!

Instagram / Ask / Bloglovin' / Part I.