Social icons

20.19

23 December 2019

ráda bych se k tomu nějak vyjádřila. a našla slova, abych to nejlépe popsala. ale stejně jako spousty slov zůstane navždy nevyřčených a měla být řečena. nejsou a mají asi tak i zůstat. protože kdyby to bylo důležité, nedalo by se to ututlat. nebo pokazit. pokazilo se toho hodně.
od A až po Z a zase zpátky.
a pokud zůstalo jenom ticho. pojďmě si toho ticha vážit. jelikož se těžko nachází. a mluví za všechno.
já sama jsem ticho nenašla.
ani tento rok, který odešel někam s mojí nadějí na lepší zítřky nebo lepší barvu než-li je černá. víru v člověka. něco lepšího než-li červené víno. vůni oceánu a nebo vůni intimna.
našla jsem toho tolik tento rok, že se to nevešlo do jednoho večera s kamarádkou, co jsem neviděla více než ten rok.
a nešlo to zůstat, ani nás udržet.
nebrečim už nad neznámými emocemi, ale zase nad rozbitými koleny.
naučila jsem se žít se smutkem, který nikdo nechápe a nedokáže ho se mnou nést. očividně dospělý člověk nosí smutky sám.
minulý rok touhle dobou jsem říkala: ahoj a čau, stačilo.
tenhle rok už vim, že to nebyla derniéra.
taky si ale myslím, že jsme ze sebe dostali všechno. mělo nás to hodit tam, kam nás to dokopalo. že ty minuty malého štěstí, co někdy rozsvítily černo na konci tunelu, přinesly světlo i do dalších temných dní. že už se tolik nebojíme, na lidi okolo nás možná víc hledíme. kolik asi bylo sklz z ryzího smíchu?
a že všechny vody, co nám utíkají pod nohama, nás nepřestanou překvapovat.
neodcházejme od sebe.
2020.

Post a Comment

Thank you for your lovely comments! :)