jsou chvíle, kdy pro mě knihy přestávají být něco, co potřebuji k rozvíjení, ale hlavně místo úniku. nejenom koníček, ale i místo bezpečí, kam se člověk rád vrací, když okolí není zrovna v pořádku. ať už je v nich pro vás cokoliv, člověk by se tam měl vždycky potkat, a né se bát odsouzení.
nemam ráda trestání lidí za to, co čtou, jak moc a kdy. knihy jsou a vždycky budou koníčkem a třeba, jako u mě, útěkem od reality. když není možné se s realitou poprat. a člověk potřebuje cestu úniku od sebe. a to že knihy slouží ke vzdělání ještě neznamená, že je tam musíme házet všechny. neni potřeba lidem nadávat, pokud rádi čtou jednu autorku, která zrovna nesedí nám, jen proto, že rádi čteme non-fiction a chceme dostat vždy užitečné informace. a naopak.
tenhle rok jsem více nahlédla do knižního světa, a jako obvykle, ten český je nemilosrdný. tady nejsou knihy jako koníček, ale opět - já jsem víc než ty. asi jako se vším.
četla jsem toho hodně a pořád, a když jsem nečetla, tak jsem poslouchala audio knihy. přečetla jsem přes 30.000 stran a 66 knih - což je můj osobní rekord - pokud bych to šponovala dál, už neuvidím lidi vůbec.
rok 2024 jsem se pustila po letech do romantasy, byl to taky první rok od mých náctiletých let, co jsem se k tomu vrátila. pokud samozřejmě nepočítám pravidelné rereadingy Harry Potter. stalo se tak po mé operaci s endometriózou, kdy na mě padlo všechno a toho času se hojně na sociálních sítích sdílelo Fourth Wing - v tu chvíli jsem pochopila volání vesmíru a pustila se do světů draků, Fae a taky solidního smuttu.
a bylo to.
co doporučuji z romantasy:
nemyslím si, že jsem četla v posledních letech něco poutavějšího, co mě udělalo více šťastnou než série od Sarah J. Mass - pokud jste tedy ještě nečetli ACOTAR sérii a Throne of Glass, přicházíte o hodně. doopravdy. následně jsem četla několik podobných sériích, pokud máte chuť se pustit do romantasy začala bych jako já Fourth Wing, což je The Empyrean série a v lednu 2025 vychází trojka. jsou tam draci.
následně bych sáhla po Sarah J. Maas a její ACOTAR, TOG (můžete prohodit pokud jste fanoušci více fantasy, následně romantiky) a jako poslední Crescent City (podtrhuji číst jako poslední). moje oblíbené série potom jsou: The Bridge Kingdom Series, When the Moon Hatched (zatím jen jedna kniha), Crowns of Nyaxia a Kindred's Curse (zde jsem měla problém s nelogickou hlavní hrdinkou), a líbilo se i Quicksilver (druhý díl také v čekání).
Sarah J. Maas momentálně kraluje populární literatuře, stejným tempem asi jako Taylor Swift v hudbě. do roku 2024 prodala přes 40 miliónu kopií a byla přeložena do 38 jazyků. její popularita samozřejmě vzrostla hlavně díky BookToku. hned za ní stojí například Emily Henry.
Taylor Swift úspěch je krajně spojen s romantikou, ale hlavně zlomeným srdcem a baladami na smutek či společnost plivající po rozhodnutích svobodných žen. tedy všechny knihy a TS spojuje dobře napsaná romantika. na úkor opakující se narace.
těžko nás může něco překvapit, přesto to ale čteme a posloucháme, nebo spíš je to čtivé a srozumitelné alespoň polovině populace - ženám. samozřejmě se zde otvírá tisíce otázek proč to tak je a nemyslím si, že musíme jít tak daleko pro odpovědi. v repetici je komfort.
společnost je krajně rozdělená, přes generační propasti až po propast genderů. literatura a fantasy jako takové většinou bývá odpovědí na otázky, když lidský mozek již neni možný se srovnat s realitou, či realita jako taková je až moc. ono toho terapeutka zvládne jenom tolik, že?
je tak nějak známo, že fantasy literatura roste, píše se a je čtivá v době krize, válečných let či celkového sociálního nepokoje. často v ní totiž dojdeme dobrého konce či alespoň rozuzlení, kdy v reálném světě se dost pravděpodobně rozuzlení nikdy nedočkáme.
knihy jsou pro mě bezpečné místo, číst by tedy každý měl, co chce, kdy chce a jak chce. není to závod a ztrapňovat někoho na úkor toho, co čte, je další z flexů na instagramu, co jsem nepochopila, a lidi na tom ještě sbíraj lajky. je dobré si uvědomit, jako třeba u mě, že literatura dává lidem možnost útěku pokud je realita těžko stravitelná, je to koníček, příjemně strávený čas, takže se nad někým povyšovat a nadávat do blbců, ohledně toho, co kdo čte, ať už je to jakkoliv banální pro vás, neznamená, že to zrovna někomu nezachraňuje duševní zdraví. jen my lidi z toho opět děláme závod v podstatě o nic. takže ke knihám, kromě romantasy jsem se rozhodla, že doplním čtenářský deník o unhinged woman literaturu:
začneme mým top aneb ženám, kterým už ruplo v hlavě. female rage, nenávist, šílenost, horory a hodně, ale doopravdy hodně postelových partnerů všech genders. pokud chcete hrdinky, co si dělaj, co chtěj, kdy chtěj a s kým chtěj, občas se sekerou obcházejí kampus, občas seggsuálně objektifikují muže, protože taky můžou, tak prosím:
Luster - Raven Leilani, I Love Dick, Perfume&Pain - lesbian pulp je můj nový oblíbený žánr, Bunny od Mona Awad, pokud máte v sobě hodně female rage, což já mam na rozdávání, a máte rádi sekty v akademickém prostředí. je to něco jiného a dost potřebného. protože romantické hetero příbehy se dají číst do určité míry, dokud vážně člověku nepřepne. až na romantasy samozřejmě. tam je to povoleno.
mezi to bych dala absolutní hit, menší knihu, ze žánru futuristický feminismus I Who Have Never Known Men od Jacqueline Harpman - pokud vám feminismus neni cizí, toto je nový level obohacení. a hned za to bych zařadila Breats&Eggs od Mieko Kawakami, japonský feminismus a otázka dětí a umění, cílený život bez partnera. tohle jsou všechny knihy, který dostala nejen pět hvězd, ale horlivě jsem si podtrhávala a dělala poznámky.
a pokud máte chuť si dát něco kratšího, jako základ do toho jak se spojuje kultura nynějších nadávání do "lehkých žen" a čarodějnictví, čtěte toto Witches, Sluts, Feminists: Conjuring the Sex Positive od Kristen J. Sollee. a s non-fiction bych k tomu přidala Make it make sense, aneb eseje na život.
Good Material od Dolly Alderton a její příběh rozchodu z mužského pohledu, musíte se probojovat ke konci, stojí to za to. na konci přijde obrat, který absolutně rezonoval a dodnes na to myslim.
Confessions of a Forty-Something F**k Up od Alexandra Potter, což je podobný styl jako Emily Henry, od které jsem si tento rok dala Beach Read a Funny Story, nejoblíbenější je ale Book Lovers a celkově si myslim, pokud chcete roztomilou romantiku, jednou dvakrát za rok je toto super na odpočinek. nebo pokud potřebujete trochu změnu od reality, já myslim, že klasické romantiky pomohou si oddechnout.
znovu tu zopakuji Veroniku Opatřilovou a její dva romány Počkej na moře a Píšeň L., a znovu, jak největší unhinged fanynka opakuji, že je to nejlepší česká spisovatelka současnosti. pokud máte doma romantickou, snivou a poetickou duši, co tráví většinu času hloubáním o životě, nebo má ráda Call me by your name - toto je pro ni pod stromeček. taky jsem byla uhranuta výhercem Magnesia Litera Rozložíš paměť od Marka Torčíka.
knihu, u které jsem doufala, že nikdy neskončí The Very Secret Society of Irregular Witches od Sangu Mandanna, pohladí po duši. k pohlazení po duši bych dodala i "jezerní a vesnickou romantiku" This Summer Will Be Different od Carley Fortune, její knihy taky můžu jednou za rok.
a nesmí chybět moje srdeční záležitost: Deborah Levy - proslavila se jako autorka až po své padesátce, především s knihou Hot Milk (kterou jsem ještě nečetla), ale hlavně díky trilogii Living Autobiography, kde rozebírá život jako slavné autorky v pozdějším věku.
Zmiňuje zesměšňování kolegyň a kolegů v branži kvůli jejímu věku, její rozvod po 23 letech, výchovu dvou dcer, život o samotě, který miluje, ale společnost jí dává najevo, že takto žije špatně. V podstatě otevřeně zkoumá otázky, co si klademe všichni, jen nemáme tu odvahu to řešit. Jaký smysl tenhle život vůbec má, zvlástě pro umělce?
Hlavně ale rozebírá svůj život jako ženy umělkyně ve světě mužů, a taky mimo zemi, kde se narodila, ale i mimo domov, protože domov a místo, kde jste se narodili, jsou dvě různé věci.
poslední kniha končí na přelomu padesátky a šedesátky, v životě jsem neměla větší obdiv k této ženě, s jakým vtipem a grácií se potýká s otázkami života a jeho „správného“ prožívání.
na její knihy mam tady ty nejdelší recenze, protože se v nich cítím viděná a pochopená, nikde jinde to tak bohužel nemam - pokud to dává nějaký smysl.
miluji její postoj k ženám – jak je chrání, ale také zrcadlo toho, jak se k sobě ženy chovají, když se dostanou na vrchol jako včelí královny a nejsou ochotné tam pustit další, jen aby ony nikdy nezeslábly v očích mužů, kteří často bohužel nevidí nic jiného než sami sebe.
tenhle rok jsem od ní četla August Blue a Real Estate a The Cost of Living, což s Things I don´t want to know jsou v mých TOP 10.
Weyward byla poslední kniha minulého roku, zapadá do žánru čarodějnictví a rodinné ságy, je to jedna z nejlepších knih, co jsem četla. v češtině najdete jako Divé Ženy.
napsala bych tady, ať mi řeknete vaše knihy nebo něco doporučíte, ale na to taky nikdo neodpoví, takže se nebudu obtěžovat. rovnou se přiznám, že nečtu už knihy od hetero mužů, nevidím důvod proč, čeho je moc, toho je příliš. je na čase číst jiné literatury.
a taky nezapomeňte, literatura je jedno z mála odvětví, kde nyní kralují ženy.
poznámka na konec ke Twilight: momentálně jsem se rozhodla znovu přečtení Stmívání, ze začátku jsem byla nadšená, ale po 18 letech musím uznat, že odsud taky pramení dost mých partnerských problémů. je to trochu přes čáru, kdy Edward, tedy 100 letý muž, pronásleduje 17leté dítě. nevím, zda jste si toho někdo všimnul, ale sám Edward ve Stmívání jednou zmíná, že se musí dobře chovat ve třídě plné dětí, aby následně s tím jedním dítětem chodil. další scéna, která mi trochu způsobila špatný pocit v žaludku, je, kdy Bella, jako zdravá sedmnáctileté dívka se ho zeptá, zda někdy proběhne mezi nimi intimní vztah a Edward ji odpoví, že ne. ona s tím souhlasí jako správná hodná holka. a jemu ani ve 100 letech nepřijde divné, že žena má právo mít taky uspokojení ve vztahu. všichni ale víme, jak příběh bude pokračovat, takže si vrchní soudy nechám po dokončení série. skončila jsem zatím u New Moon a nemam chuť pokračovat.
Knihy, kterým jsem dala 5 hvězdiček a přečetla bych si znovu:
najdete mě na goodreads TADY
Okomentovat
Thank you for reading.